Filtruj

Jak se píše ve sleeve-note k našemu cédéčku, „je divný, že máme deset let“. Pořádně jsme se rozjeli až před třemi lety – nebo až letos? Nebo ještě vůbec? Každopádně v rodném listu máme *2001 a narozky jsme oslavili na naše poměry velkolepým květnovým koncertem Desetiboj v Kaštanu. Zadařil se výkon i záznam, a tak jsme si tenhle živák dali jako druhý dárek, na cédéčku. Filtr tak má svoji první „legurélní“ desku, kterou jsme nazvali Život je desetiboj.

Vše je samozřejmě potřeba brát v uvozovkách. Ve srovnání třeba s Pink Floyd je to o poznání horší deska, ale jinak se za ni nemusíme stydět. Má všechny neduhy živáku, tedy – chyby... Naštěstí léty mixování počinů Krvik Totr jsme se vyučili a většinu chyb „vygumovali“ – a také fůru pindů. Deska SNAD působí svěže a frčí. Koncert je tam skoro kompletní, vypadly jen technicky nepoužitelné nebo autorsky chráněné písničky. O našem výkonu netřeba mluvit, to je už napsáno v květnové recenzi.

Zato je legrační geneze projektu: koncert jsme si nahráli hned nadvakrát (mixpult a naživo), a také natočili na dvě kamery. Naše bombastická idea byla: připravit skromné živé DVD (a hlavně ho šoupnout na YouTube), k tomu živé CD, a nakonec všechny písničky ze setlistu nahrát ještě studiově a vydat „pořádně“. No, nestihli jsme nic než ten živák... Popravdě řečeno jsme se dost zapomněli, a najednou byl podzim a z plánů prostě sešlo – a málem i z toho živého CD.

I tak to ale byla legrace, protože dvojí záznam, plně digitální, a tedy matrixovsky jednonulový, nelícoval... Rozbíhal se o tři vteřiny za dvě hodiny, což bylo znát zhruba po společné minutě. Nejhorší tedy bylo slícovat je, to byly opravdu nepěkné noci... Otázka mixu pak byla docela rychlá, dva tři dny, pauza, a ještě jednou, s čerstvýma ušima – tady šlo hlavně o dramaturgii (kde je co navíc, která chyba se snese).

A najednou bylo týden před koncertem a my si řekli – jejda! Nicméně jsme zjistili, že CD lze vyrobit (nechtěli jsme vypalovat doma a tisknout na inkoustovce, chtěli jsme mít dárek jaksepatří) za pět dní. Petr tedy asi čtyři dny nespal a finišoval master CD a hlavně dělal grafiku. Filip byl v tu dobu na potvoru na služebce, takže když se vrátil z mořské pohodičky, celou noc schvaloval výslednou podobu... V kritických dnech (tedy nocích) ho nahradila Hamma, kterou Petr prosil o pohled jinýma očima a poslech jinýma ušima. Nejzajímavější bylo, že fakt, že do toho nalijeme spoustu peněz a bude to neměnné, všechny podivuhodně zkáznil. Výsledek je – z našeho pohledu – o třídu výš, než bychom sami od sebe očekávali.

Historka pokračovala dramatem ve finiši – data jsme odevzdali včas, firma se však pozapomněla a v den ohlášeného křtu se řešilo, zda vůbec bude co křtít... Nakonec cédéčka dorazila 13 minut před začátkem koncertu... A spokojenost rozlila se táborem Filtru...

Na desce se nechceme (a ani nemůžeme obohatit). CD stojí 100 Kč a nestyďte se objednávat si ho – vlastnit originální, nepřepalované cédé není ostuda! Zajíce v pytli neprodáváme – jsme to my, byť se všemi negativy, která nás formují: leč život opravdu je desetiboj...