Filtruj

Věrni paralelní Svázané Krvik Totr, dooslavili jsme 10. narozeniny Filtru vydáním nefalšovaného lisovaného CD, které jsme nakonec nazvali Život je desetiboj. Jde o šikovně proškrtaný a poopravený záznam květnového koncertu v Kaštanu. Vše se rozeběhlo na poslední chvíli, a tak komorní křest v Rybě naruby nebyl nijak zvlášť promován a nedošlo na něm k davovému šílenství.

Slavili jsme v naší milé (a taky akorát velikostní) Rybě naruby, která byla napěchovaná po strop (tedy zhruba třicet lidí...). Že bude cédé, se rozhodlo osm dní před koncertem, nestihli jsme si opatřit ani koncertního spoluhosta, ani kmotra (toho jsme vylosovali z publika...). Ale hosta jsme nepotřebovali, měli jsme své jistoty – Petr Filip se nabifloval další dvě písničky (Až a premiérové Mé slovo platí), Ivan Švýcarský vyšvihl Ninu a nově se přidala violá Martina Vaníková v Berlínu. Oproti lehce křečovitému Desetiboji se tady hosté střídali přirozeně a nenásilně, bylo to moc příjemné.

Seťák se pokoušíme variovat, aby mělo publikum důvod se vracet pokaždé. Dali jsme si pravidlo „dvě písničky z dřevních dob“, to je pro nás docela zábavné, tentokrát to byla Poznávačka (spontánně, pro přítomného Bogdana Cieślara) a Jedna sloka, kde se Petr navezl do petrofilipovy kytary. A jinak jsme hráli nejenže novější, ale hlavně nové, nedávné písně. Publiku to prý vadí (jsme vážnější, není to taková prča), ale my si klestíme cestu jinam. Dnes nám to mimochodem moc nešlo, nějak to nemělo šťávu, ale také to nebyla ani trochu ostuda. Publikum nás střídavě chválilo a káralo a i my víme svoje.

Slavnostní den jsme si moc neužili, protože jsme neměli čas se na jeho slavnostnost naladit. Nevadí, zůstává tu podle všeho pěkné cédéčko.