Všechno je, jak má být

živě / na 7. narozeninách Ryby naruby 16. 4. 2011 (repre)

live in studio / Voko 28. 10. 2010

Na trávníku tráva roste v lese tyčí se les na vesnici stojí domy ploty mají z želez

V hospodě se točí pívo ve vzduchu je husto vypal červa modrá slívo ať mi není pusto

   Všechno je jak má bejt
   svět se točí po ose
   nebude pršet, má však lejt
   žihadlo svědí po vose

   Život je náhoda
   nevíš co bude po ránu
   nehoda u Náchoda
   díra na předním skle po kormoránu

V květináči kvete kvítí na okně je kotě sedlákovi oči svítí kotě už je v botě

Pani kope do brambory motykou od zetě vlevo doly vpravo hory krásně je tu v létě

   Všechno je jak má bejt
   svět se točí po ose
   nebude pršet, má však lejt
   žihadlo svědí po vose

   Život je náhoda
   nevíš co bude po ránu
   nehoda u Náchoda
   díra na předním skle po kormoránu

Sluníčko se na nás směje ryba rybnik čeří mezi mezemi dobře je k večeru se šeří

Pod lampou se rojí mušky selka krávu dojí podél cesty shnilé hrušky kozy trávu dojí

   Všechno je jak má bejt
   svět se točí po ose
   nebude pršet, má však lejt
   žihadlo svědí po vose

   Život je náhoda
   nevíš co bude po ránu
   nehoda u Náchoda
   díra na předním skle po kormoránu

          Škoda jenom že jsem Pražák
          Brňák a Ostravák
          nerozumim ani za mák
          jaké to je být sedlák
          od rána až do noci jen
          na poli se dříti
          a Prahu, Brno, Ostravu –
          u prdele míti

   Všechno je jak má bejt
   svět se točí po ose
   nebude pršet, má však lejt
   žihadlo svědí po vose

   Život je náhoda
   nevíš co bude po ránu
   nehoda u Náchoda
   díra na předním skle po kormoránu

Ten titul tak trochu odkazuje k Petrově oblíbenému filmu Záhrada. Text napsal na svatebním výletě (na cestu nebyl čas), a to na (zase) oblíbené Budislavi u Litomyšle, napůl v (opětně) oblíbeném PEN klubu (kde napsal už spoustu textů všeho druhu pro všechny své projekty) a napůl v (rovněž) oblíbené hospodě Na Skalách, zatímco Hamma se celou tu dobu držela křečovitě předzkouškové knihy L'Introduction de la linguistique textuelle nebo co (rozhodně nebyla oblíbená).

Fíla docela záhy dodal hudbu a kombinace rádiového refrénu a moravské sloky od té doby úspěšně brázdí filtří koncerty.

A jak bylo řečeno na některé ze zkoušek: "Je to jenom ruralismus, ale mně se líbí..."

Ostatně Budislav – ta byla dlouho v podtitulu písně, dokud ji časem móda zkracování (názvů) nevyhodila.

V dubnu 2011 jsme po připomínce Pavůla Langhombra nahradili moravské sloky hybnou verzí, která je ještě víc "rádiová".

Písničku jsme hráli poměrně pořád, ale od jara 2013 jsme jí dali úplnou pauzu na rok a půl a ani dál ji nějak nepotřebujeme hrát pravidelně. Přesto se zdá, že funguje. Jsme asi jen přesyceni.