Filtruj

Po třech letech nás vzali na Open-air program Festivalu evropských regionů v Hradci Králové, kde jsme hráli už opravdu x-krát (někdy jako Krvik Totr, někdy jako Filtr) a vždy rádi. A to i přesto, že podmínky byly kolikrát nanic – vždy tedy z hlediska naší ourovně, či návštěvnosti (onehdá nám sto lidí oddupalo pryč na jiný program, fuj to byl zážitek), anebo počasí. To jsme si tentokrát vyžrali – ještě včera bylo nádherně, dnes ale lilo jako z konve a byla zima třeskutá. Naše vystoupení nazvané A vona jde pryč podle písně Punk bylo na poslední chvíli přesunuto přes půl města do Žižkových sadů do Open stanu. Nejdřív jsme hráli pro pět zbloudilých diváků, na konci jich tam bylo možná třicet, tedy prachbída, ale nedalo se nic dělat – i tak se nám ale příjemně zdařilo zaujmout je, měli jsme ještě páteční ajfr. Ve strašlivé zimě jsme za běhu vyhazovali pomalé písně a i ty ostatní hráli pro zahřátí tak rychle, že hodinový program se smrskl do necelé půlhodinky.

Ztracený čas to rozhodně nebyl a publikum bylo i při své nečetnosti velice milé. Za Filtr se vůbec stydět nemusíme, naopak – ale žádná sláva to nebyla, protože o tom skoro nikdo neví... My jsme si ovšem užili komfort bývalého vostopětího stanu a kmenových techniků jejich a Damúzy (v jejíž pradávné domácí scéně v Řetězové jsme jako Filtr měli před lety živou premiéru). A ukrutně jsme si libovali i produkci – spali jsme naproti nádru v legendárním Hotelu Černigov, kam jsme hodili promočené věci a šli do Ferdinandy oslavit teď už opravdu uzavřenou a velice příjemnou sezónu.

Perlička na závěr – před sedmi lety jsme na tomhle festivalu hráli (jedinkrát) pod názvem SPODP Chleba (takový nepovedený pokus o posun názvu). Vzpomněli jsme si na to, když jsme cestou do Hradce ve vlaku začali svačit – oba nic než suchý chléb...