Zdymadła

živě / na Výročním soundclashi v Rybě naruby 26. 4. 2013 (repre)

1 Nemáme na sebe čísla a stejně loučíme se Do dálky ubíhá Visla do vesel opřeme se

Vydá se na východ kde domov má Já pluju na západ za humnamá

Plavební komora se zavírá ta srdeční se svírá

2

Na východ od ráje svítá na západ všechno temní samota chladná mě vítá a ve mně vše se pění

Do pěny pod jezem uplivnu si svůj život roztrhám na dva kusy

Oba je složím a jako lodě pustím je po vodě

C

Ten kdo vodu čeří druhému nevěří kdo s city veksluje mizerně vesluje

Kdo nezná pravidla vytáhne stavidla kdo pádluje vkleče do člunu mu teče

3

Je tohle výhra či ztráta nikdo z nás vlastně neví zabouchne za sebou vrata a už se neobjeví

Pracovník povodí otevře jí vraty vyprovodí ji do peřejí

Naposledy ji vidím průzorem dívám se, jak mizí mi za obzorem hladina klesá a vedle stoupá po nás je potopa

Polovinu roku 2012 strávili hoši z Filtru přípravou nové hry Krvik Totr a tvorba Filtru docela logicky stála, neb nebylo kdy. Píseň Zdymadła vznikla těsně před a těsně po několikaměsíčním zkoušení – hudba v lednu, text při první přehrávce v květnu. Po dlouhé době se nám tak podařilo udělat opravdu rychle písničku, hudba netrčela v šuplíku a text se nevlekl.

Po výtce jisté fanynky směrem k Petrovi, že je zamindrákovanej, rozhodl se tento napsat průzračně pozitivní text. Už v třetím řádku však na něj vyskočila Visla, hned za ní melancholie Nohavicova Jacka a opět se to svezlo k partnerské krizi. Je to holt patrně jeho (umělecké, nikoli životní!) téma. Tentokrát ale psal radostně sebezlomyslně, což snad z písně vyplyne, už jen tím přibłbłým názvem.

Písnička byla naším žhavým želízkem v ohni Porty v roce 2013 - publikum bylo nadšené, por(o)ta se usmívala, ale - naše cesta zkrátka není čundrácká.

Písničku jsme začali na podzim 2014 zkoušet s keyboards Filipa Kutiše, ale pak jsme neměli společný čas a prozatím jsme to stopli.