O písničce
Písnička se zdála Petrovi ve snu. Někdo typu Jamiroquai tam popově a repetitivně vykřikoval vynikající refrén "This is a time / this is a time / this is a time to say yes in our faces", a do toho zaznívala famózní rádiová vybrnkávka. Ještě ve spánku si Petr uvědomil potenciál, brzy nad ránem se násilně probudil, vyskočil, doklopýtal s nahrávátkem do koupelny, aby nerušil zbytek domu, a v rozespání okamžitě zachytil myšlenku. Refrén je vyloženě prací Petrova podvědomí, takzvané céčko taky ještě stihl vytáhnout ze snu, ve stylu písně pak ještě v té koupelně dovymyslel sloku, a ta vyloženě potřebuje dotáhnout. Píseň ležela ladem nedlouho. Už za dva měsíce Petr v totálním vyčerpání a depresi z práce i domácí samoty téma rozvinul a hned nahrál demáč s vokální představou. Za další měsíc, v květnu 2015, předal Petr píseň Filipovi, ať si s ní dělá, co chce. Filip ji překřtil na Teď a tady, což se Petrovi líbí, a prohlásil, že v tom slyší bigband. Tím to prozatím hasne - nejspíš shání ansámbl... Mimochodem, neexistující písničky se zdají všem hudebníkům a Petr je rád, že se přidal ke Keithu Richardsovi a byl s to se probrat a nápad (stejně jako on Satisfaction) nahrát. Neznámé hitovky, nové nevydané desky či nerealizované koncerty slavných kapel Petrovi zní ve snu často a on si je užívá - a během zvláštního roku 2015 si dovedl takovýchto útržků nahrát víc (je v tom mimo jiné jedna Jana Kirschner, Oasis a David Gilmour...). Bohužel už nejsou tak celistvé a budou potřebovat parťáka Votavu.