Kraj Smetany a Martinů

živě / v Rybě naruby 15. 6. 2012 (repre)

živě / v Klubu v Jelení 23. 2. 2006

live CD Život je desetiboj (2011)

Píchla mě tráva ostřice píchla mě jedna z tisíce píchla mě rovnou do hlavy píchla mě blízko Jihlavy

Píchla mě a já ji taky píchnu příště už se tolik nenamíchnu Sem tenhleten líbivej typ to se ti musí líbit

Vlítla mi moucha do oka vlítla mi do oka Hluboká vlítla mi rovnou do náruče vlípla mi pusu a papuče

Vlítla na mě a já na ni vlítnu velkou pusu na ucho jí lípnu Sem tenhleten líbivej typ to se ti musí líbit

Típla mě jako cigáro típla mě zařvu: "Ty krávo!" típla mě sakra to bolí típla mě utíkám utíkám do polí

Típla mě a já se v poli svalím první buchtu zbaštim a pak sbalím Sem tenhleten líbivej typ to se ti musí líbit

Kýchla mi rovnou do tváře kýchla mi do svatozáře kýchla na mě, jako bych byl kách kašle na mě – ach, synku, ach

Kýchla na mě a já kašlu na ní zapomenu na zamilování Sem tenhleten líbivej typ to se ti musí líbit…

Sem tenhleten líbivej typ typ typ typ typ typ…

Kraj Smetany a Martinů, tak se zove kraj mezi Poličkou a Litomyšlí, kam Petr a kolikrát i Filip vyráželi a -ejí na letní dovolené.

Petr v roce 2002 na pěší túře z oblíbené Budislavi do Poličky, popíchán trávou ostřicí, začal vymýšlet text, který v první verzi dokončil na dvoře poličského pivovaru u nejednoho poličského piva (tehdy zhruba za 10,80 za desítku).

Nicméně písnička se zadrhla a nadvakrát se dokončovala, než ji hoši v roce 2005 konečně uzavřeli a vypustili ven.

Ale ta pauza měla smysl, protože píseň bylať vybroušena a vlastně dodnes bez zaváhání funguje. Patří ale rovněž do kategorie "už starých" fláků, které vytahujeme zejména ze sentimentu.

V roce 2005, kdy byla uvedena, Petrovi nestačila kytara a rozžíval písně hodně divnými věcmi. V téhle písni "bubnoval" na dřívka z dětské stavebnice. Nahrávka této verze existuje, nicméně tenhle móres je chválabohu pryč.

Píseň se dočkala vydání na prvním cédéčku Filtru Život je desetiboj (2011), záznamu desetivýročního koncertu Desetiboj.

V dubnu 2013 jsme slavili s Inženýrem Vladimírem 10 let, co se známe, a jako dar jsme si navzájem zaranžovali pár písní (věděli jsme o výběru, ale výsledek bylo vždy překvápko). Inža předělal tuhle, jako čistokrevný punk - a nedivte se, když tuhle verzi uslyšíte někdy i od Filtru, z trochu už ospalé 8 let staré romantické vzdychárny je totiž najednou parádní vypalovačka s novým elánem.

Písnička patří k těm starým, které ne často, ale rádi nasazujeme.