Budík

1 Ráno jen co se venku rozední zírám na budík co se rozezní má to jediný letitý význam zase je den všední

Ráno rozlepit oči nemohu bráním zuby nehty svou polohu a když ze mě Zita peřinu stáhne zalezu do rohu

R Budík hlavu mi bičuje rozjede svůj ranní bigbít budík hlavu mi bičuje ozvěnou zní celý byt

2 Ráno Zita navléká legíny vbíhá na rotoped pro jogíny já si raději dám jabkenici pro případ angíny

Ráno strávíme spolu ve vaně v telke klasické korčulovanie zákonité pokračovanie vo vane milovanie

R Budík do vany zahodím do kupy duhové pěny budík do vany zahodím do kupy pěny z duhy

Budík ve vodě zápolí a my dva na vlně něhy budík ve vodě zápolí a my na vlně něhy

C V kabátu u dveří telefon zazvoní nikdo ho nezvedá oči mám jen pro ní-ní-ní

přijímám pozvání Zita pěkně voní telefon vyzvání – už nezvoní…

3 Ráno vždycky se něco semele na práci myslím leda nesměle ráno smysl má jen když zalezeme zpátky do postele

R Budík ve vaně zápolí a my dva na vlně něhy budík ve vaně zápolí a my na vlně něhy

Budík ve vaně zápolí a my dva na vlně něhy budík ve vaně zápolí a my na vlně něhy

Budík etc.

Budík se původně jmenoval Věnce a pak také Týden, z toho se mezitím ale stala úplně jiná písnička. Je to dost zmatek, a pokud vás zajímá, přečtěte si příběh písně Týden, kde to celé shrnujeme.

Každopádně na původní Filipovu hudbu napsal Petr v červenci 2014 druhý původní text. Stal se z něho Budík, ale to až po čase, kdy jsme si na něj coby na dlouhodobý pracovní název zvykli. Původně se to mělo jmenovat Ve vaně či Zita ve vaně.

Ačkoli to zcela upřímně o žádné Zitě není, když už se tam Petrovi zjevila, rozhodl se píseň věnovat naší spoluherečce Zitě Patíkové z Krvik Totr. Neb ona a její chlupatější polovička bude mít jistě radost z toho, že v budoucím šlágru Filtru dovádí s básníkem ve vaně...

Píseň jsme pilně a pravidelně pilovali a revidovali, neb nám nevídaně drhla. Filip sice oproti zvyklostem předepsal délku každičké slabiky a Petr úkol splnil, ono to ale nefungovalo ani po měsících zkoušení. Vědomi si toho, že totéž se dělo Berlínu, Freečku i dalším flákům, s premiérou jsme nespěchali. Během roku 2015 se optika, jíž Petr na text písně pohlížel, několikrát zásadně pootočila, až ji zase celou přepsal. A tentokrát si to sedlo a píseň byla konečně připravena na živáky - vlastně dlouhodobě, měnil se totiž stále jen a jen text, hudbu a aranži máme v malíku dávno... Nově jsme akorát přidali fóreček s rozhlasovým intrem/outrem.

Slavnostní tečka, či spíše dvojtečka: v únoru 2016 konečně odpremiérováno. A přijato... Je to nicméně zvláštní: píseň je takzvaně "klasického filtrovského střihu", tedy humórná, také je typickým naším produktem roku 2014, jenže další dva roky píšeme jinak a tohle vmezeření působí vlastně trochu nesourodě.