Babí léto II.

Jana má laskavá je Jana má je láska Jana má je láska máje laská mě ve vláskách

Celé léto jedna celta celé léto melta celé léto rostou houby i koláče z trouby

… houby … z trouby …

Jana umí bezva kraula za plavkami pana Taua dovádí čubičkou s Rákosníčkem s čepičkou

Slunce svítí v nadhlavníku dobře je v rybníku večer dám na sporák prababiččin bramborák

… bramborák … na sporák …

Z kalendáře padá listí letní láska znezjistí podzim na stan zaklepá na Janu jiný čeká

   Pan Tau řekl mi čau a do nebe vzlétá
   pálí za sebou most, je konec léta
   já bourám a balím stan, i když mě láká
   chvátáme každý sám, z jezu to cáká

žal a bol smutek a stesk srdce mé plesk plesk vichr mnou zmítá pan Tau lítá

   Pan Tau řekl mi čau a do nebe vzlétá
   pálí za sebou most, je konec léta
   já bourám a balím stan, i když mě láká
   chvátáme každý sám, z jezu to cáká

… a kváká … a cáká … a kváká …

Pan Tau řekl mi čau

Touhle písní jsme se v době po Bordeaux odpíchli k sérii "vcelku pecek".

Filip na hudbu přišel, když jsme v Kytary.cz zkoušeli novou... kytaru. Hned jsme s votavou vonící kejtrou jeli na Újezd k Jediným Novotným a napsali tuhle písničku.

Popravdě řečeno jsme s ní nebyli nikdy úplně spokojeni, ačkoli se velmi dobře ohoblovala na vystoupeních. Je v ní nějaký textový neřád, nesoulad, neharmonie. Text je zvlášť pěkný, ale dohromady nedrží. Je v něm taková melancholie, kterou jsme nedokázali úplně rozžít. Naopak náramně jsme si vždy užili v druhé, vokálně rozmanité části.

Píseň je ale skutečně dalším pokusem a hledáním nové tváře Filtru (a třetí písní napsanou za tři týdny pravidelných tvůrčích sedánků), a byť je vcelku povedená, převálcovaly ji další, povedenější.

Písnička nefungovala, jak by měla, ani v divadelním seriálu Ona & On, kde jsme ji nasadili v roce 2010.

Ta melancholie mohla být ovlivněna skutečně probíhajícím babím létem, krásným podzimem za okny na Újezdě, ve dvoře nad ateliérem Josefa Sudka.

Na podzim 2011 jsme konečně vyřešili komplikovaný a rozpadavý finiš - Filip prostě zjednodušil hru a píseň rozkvetla! Znovu ji tedy hrajeme, ale nejčastěji právě jen na podzim.

Ostatně, proč "dvojka"? Protože Babí léto už jedno existuje, nedokončené, z roku 2003. A také existuje Babí podzim, v pradávném náčrtku. Nějak to téma Petra dchnulo.

A ještě jedna tvůrčí raritka: když Fíla začal brnkat tuhle melodii, Petr žasl – tohle je totiž stejný úvod jako francouzská písnička La Dispute od Olivie Ruiz, kterou si v Bordeaux oblíbil. Schválně ale nic neřekl (většinou svým "Nohavica. Hudba Praha. R.E.M. Janáček." tvůrčí magii zkazí) a sledoval, kudy se Filip ubere. A v podstatě byl "zklamán", že ho nenapadla stejná konstrukce jako Olivii... (Ale nutno říct, že hned v následující písničce, Dobrým songu, Filip netuše vystihl přesně to, po čem Petr toužil.)