Filtruj

Vystoupení na Cihlafestu je především radost pro nás z hlediska profesionálního zážitku: protože mistr zvuku z WD Luxu nám pokaždé zařídí dokonalý zážitek, jaký se nedá srovnat s ničím z toho, co jsme dosud zažili. Slyšíme se úžasně, hrajeme na skvělé stagei, můžeme si vlastně dělat cokoli – v intencích toho,c o umíme. A pak najednou z toho vylejzá, že vůbec nejsme takový nuly, jak by se mohlo zdát. Ba naopak – na Slapech jsme předvedli (nejen z našeho hlediska) vynikající koncert.

Z poloviny to byly songy, jaké se dají na festivalu čekat (třeba radostné medley Ovoce zelenina/Diskotéka už vůbec není tak samozřejmé jako dříve) a jež jsme doplnili je o pár ne úplně běžných festopísní (Je mi fuk s úplně novým textořádkem, což byl Petrův úkol a dluh po mnoho let – dnes jsme tedy poprvé ignorovali "rozbitou nádobu"; a k tomu "venku" nezvyklé Ničí mě), z druhé to byly písničky, které máme na setu s Honzou Hodkem (Petr Filip nemohl, protože se již stal otcem...) – jenže to byly docela zatěžkané fláky.

Zahráli jsme je dokonale (nově s Honzou i Jsem sám), ale zde byla jediná výtka do vlastních řad: Petr neunesl tíhu na "bohorovném" festivalu a měl potřebu obhajovat vážnost. Tak to tedy pro příště opravdu netřeba – je přece normální nehrát jen suprpozipopysongy. Naštěstí jsme o tolik dál, že byl aspoň stručný. Druhá výtka patří počasí – foukalo tak, že nám to odnášelo texty a akordy – ale až na drobnou legrácku v příliš čerstvém Romanovi, kdy Petr "live" sháněl pro Filipa rozutíkaná písmenka, to ani nikdo nemohl poznat.

Díky bohu nás tentokrát sledoval oproti předchozím dvěma našim účinkováním na Slapech opravdu početný zástup diváků, takže jsme měli i pro koho hrát. Loňská divačka nás dokonce hecovala, ať hrajeme Berlín. Nebyl na pořadu, ale zahráli jsme ho. A bylo to moc dobře, bylo nám všem tak nějak besser...

Jediná výtka na pořadatele je tedy tato: proč všechny kapely měly bílé VIP pásky a jen Filtr měl zelenou, jinak destinovanou dětem nad tři roky?!?